Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK








Pět fotek, jedna anketa .... 4

Neděle v 9:41 | VendyW |  PELMEL


A jelikož volíme duben, stále za kamny budem ....
Byť ten loňský, aspoň podle fotek, byl krásně teplý





 


Plamínkové hrátky starým sklem ....

Pátek v 11:54 | VendyW |  MOJE FOTOHRÁTKY



První adventní svíčku jsem nerozsvěcela, protože jsem
ještě neměla zdaleka hotový adventní svícen, druhou jsem nezapálila
protože ač svícen už byl, já nebyla doma a tak jsem si užila zapálení až třetí
a čtvrté. A tak jsem si s nimi trochu hrála ....
 


Bez auta ....

Čtvrtek v 17:31 | VendyW |  TÉMA TÝDNE



... jste úplná nula. Bez auta jako kdybyste nebyli.
A to si bez auta dovolujete hledat zaměstnání? Spadla jste z višně?
( to druhé říkal pohled třicátnice která mi tam už po ixté vyprávěla
že už jsem na pracáku devět let, asi neumím počítat, a že se musí nad sebou
zamyslet). Chmmmm, kolik z toho si asi dovolí říct našim černým spoluobčanům.
Ano mladá paní, já vím že jsem už tak dlouho na pracáku, ale se zdravotními omezeními,
s mým věkem, nemám ekonomické vzdělání ani jazykové a s závislostí na
MHD a jiné autobusové dopravě mi nikdo práci nenabídne. Spíš si významně poťuká
na čelo že se tam vůbec cpu. Hmmmm. No to máte opravdu.
A frkla mi umístěnku do firmy která je
víc jak dva kilometry od Rybníka mezi kolejema.
A kam nejede ani ten autobus. S tím, že do tří pracovních dnů si to musím osobně vyřídit.
Napadlo mne zavolat na číslo kontaktní osoby a to jsem si připadala jako ještě
větší než absolutní nula a mimoň. Tedy spíš jako mimoň mi připadal onen člobrda,
který na můj dotaz jestli mi tedy může přesně říct kde to je,jen neustále opakoval
Až po osobním pohovoru, až po osobním pohovoru. Zřejmě se učil od hradního
mluvčího Ovčáčka Čtveráčka. Tahle tajemnost hradu v Karpatech je tu velmi
rozšířená, ale nevím kdo se tím tedy baví. Já tedy určitě ne. Obzvlášť poslední měsíc.
Takže ještě musím v pondělí vyrazit do Ústí na ten osobní pohovor, osobní pohovor ...






Sněhové hrátky starým sklem....

10. ledna 2018 v 10:22 | VendyW |  MOJE FOTOHRÁTKY


Dnes vám předložím desítku fotek opravdu zimních.
Nafotila jsem je před mým prvním odjezdem a po druhém návratu
do a z Prahy. Odjížděla jsem ze zasněžené krajiny a těšila se, že by se mi
mohlo třeba i v Praze podařit nafotit nějaké sněžné fotky. Ovšem už za Pardubicemi
mi bylo jasné, že nic takového se konat nebude. Po mém druhém návratu
to zas bylo takové docela milé překvapení a tiché zadoufání, že by snad ty
vánoce mohly být na sněhu. Třeba jen jeden, dva dny. Bohužel.
Do dvou dnů po návratu sníh zmizel.
Takže vánoce byly se smaragdově zelenou trávou na zahradě.
A teď? Uprostřed zimy? Prší ...

Co zůstalo ....

9. ledna 2018 v 15:28 | VendyW |  NA CESTÁCH



.... a zbylo tak trochu na ocet. Poslední obrázky
z předvánoční Prahy. I když vánoční tam jsou jen dvě.
Je to spíš o takových momentkách věcí které mne něčím zaujaly ...

OC Quadrio a takové nebeské bydlení na jeho střeše. Kdo by nebral ten výhled
a klid v centru rušného města ? Já bych se pro něj roztrhala mít na to ...

Konečně ....

7. ledna 2018 v 12:57 | VendyW |  MOJE (Z)POVÍDÁNÍ


.... skončily ty letošní divné svátky. Tedy divné pro mne.
Nemusím je nějak moc už delší dobu, a s příchodem Bobule se opět budu muset
naučit vánoce nějak přežít v jejich úplné podobě. Tedy klasický stromeček, nadílka
a vše kolem. Jenže letos jsem se dokonce těšila na to, jak budu dělat venkovní výzdobu,
měla jsem vybrané téma, měla jsem materiál i barevnou představu, jenže
co jsem neměla byl čas. Vzhledem k tomu, že byla maminka hned na začátku
prosince hospitalizovaná začalo moje pendlování mezi Rybníkem a Prahou.
Běhání po úřadech a vyřizování různých příspěvků a změn, návštěvy v nemocnici
a jiné aktivity mi vždycky zabraly pět, šest anebo i deset dní, které mi pak samozřejmě
chyběly doma ve všech přípravách. A tak i původně dokonale vymyšlenou
výzdobu jsem dodělávala narychlo abych stihla alespoň dvě adventní neděle svítit.
Nemusím mít doma moc připomínek vánoc, ale co musím mít vždycky
jsou světýlka. V truhlících před okny, doma, na stromku venku
(i když ten jsem letos trochu pozměnila, nebyl to jehličnan, ale holý keř ibišku
a to ještě kvůli pesanům, aby večer viděli na schody protože nám jaksi
praskla žárovka a světlo je tak vysoko že to vyžaduje přítomnost synka, který se tam
se svou výškou dostane o mnoho líp než já. ovšem dohnat ho, to je umění)
prostě všude kde to jde a je čas ho nainstalovat.
Podvakrát jsme měli sice živý stromeček, nicméně to byl pidistromek který manžel
koupil ozdobený a v květináči. Oba si už hoví na zahradě, jeden v zemi, druhý zatím
v květináči čeká na odvoz a zasazení na chatě. A tak jsem si letos vyrobila stromeček
ladící i s výzdobou truhlíků. Jestli ho ještě někdy budu dělat, tak nikdy více z tújí,
protože to je sakra vopruz lepit ty větvičky ...
Inspiraci jsem našla na Pinterestu a když jsme se naposledy vraceli z Prahy
zjistila jsem, že jsem nebyla sama Mrkající. Samozřejmě že ani na něm nechyběla světýlka.

Instalace ...

6. ledna 2018 v 10:47 | VendyW |  NA CESTÁCH


Na náměstí Václava Havla (piazetta mezi Novou scénou a historickou
budovou ND) se v době kdy jsem tam zašla, dodělávala zvláštní umělecká instalace.
Jelikož nebyla ještě hotová nevím jestli nese nějaké jméno, ale já bych
jí pojmenovala "Konec konzumu". Když jsem se vracela už za tmy domů, ještě
to pod košíky pěkně jiskřilo.

Mám půl roku ....

5. ledna 2018 v 12:34 | VendyW |  MOJE (Z)POVÍDÁNÍ



..... tuhle princeznu v rodině. A začíná se pěkně prosazovat.
Protě jsem tady a vy se radujte, oslavujte mne a skákejte kolem mne Mrkající ...
Pomalu už vyrostla ze všech přebalovacích pultů, první postýlky, už
má svůj trůn na krmení, překuluje se na bříško (zpátky to ještě zatím nejde, ale
co není bude)dostala svůj první hrníček který se učí držet a pít z něj
(to bude nutné se naučit během měsíce, poslední lednový den mne čeká hlídání
přes noc) a jak to vypadá,klube se už první zub. Usmívající se

Takhle se tváří v poslední době když mě vidí ....
Nevím, nevím. Asi bych se měla nad sebou trochu zamyslet

Odrazy všude kam se podíváš ....

4. ledna 2018 v 10:11 | VendyW |  NA CESTÁCH



..... opět povládnou dnešními fotkami. Od Národního divadla jsem se
šla konečne podívat na onu stavbu připomínající Čapí hnízdo svou fasádou.
Tedy dá-li se to tak nazvat. Celá budova je totiž schovaná jakoby za samými vrbovými pruty.
Sama jsem zvědavá na to, jak bude vypadat hotová. Dnešním psaním si na chvilku
(tedy než to dopíšu a umeju nádobí) odpočinu od skládání a znovu mazání a znovu skládání
stránek do další fotoknihy. Opět jsem našla dobrou akci za velmi dobrou cenu a tak
mi to samozřejmě nedalo a zase si tvořím knihu z fotek loňského roku.
Naštěstí nemusím spěchat, tak si to můžu postupně skládat a když se mi to nelíbí
začít znovu. Jedině co mi tak trochu vadí je to, že program v kterém to
tvořím nehlásí jestli je fotka kvalitní. To se mi v tom minulém dost hodilo
protože to zabránilo dát do tisku kvalitativně nevhodnou fotku.
Doufám, že ty které tam dávám budou k něčemu ....

Další články




CARPE DIEM Úžasný