Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK







Čtyřnohá krása ...

Včera v 11:02 | VendyW |  NA CESTÁCH



Procházka z úterý, pátého zářijového dne skončila u praskajících
a hřejících krbovek a skleničky vína a přemýšlela jsem kam se vydat.
Moc volného času jsem vlastně neměla. Sobotu, neděli a pondělí jsem věnovala
práci na zahradě, to jsest sekání, sekání, sekání a pletí, pletí, pletí. Bylo už také potřeba
začít něco dělat s komposty. Jak bylo napršeno, velmi dobře se začalo pracovat
s kopřivami, které mi zarostly jeden každý kompost a abych se vůbec k němu dostala
musela jsem je všechny začít vytrhávat. Nevýhodou ale i výhodou jejich kořenového
systému je, že je velmi rozsáhlý, ale! je také pevný a když je vytahujete
"rozorají" vám krásně půdu. A díky tomu se pěkně načechrá a dobře se pak jak uhrabuje,
tak používá na zasypání stávajícího komostu aby se uzavřel a nechal se rozkládat.
A přesně tohle jsem také udělala. Vybrala půlku jednoho, zaházela jsem s ním
to co jsem potřebovala aby začalo zrát a tím pádem jsem získala místo na další
zbytky a posekanou trávu nebo listy. To že jsem se s tím taky pěkně zrasovala
je asi jasné jak facka.

A tak jsem středu a čtvrtek věnovala návštěvě u maminky, která mne ale dost
nepříjemně rozhodila. Zjistila jsem, že se maminka od mé poslední červencové
návštěvy strašně zhoršila co se týče mentální stránky. Kvůli tomu jsem vlastně také
do Prahy jela, protože mi volala sousedka, která se o ní stará a říkala mi to.
Nic si pomalu nepamatuje, její nejklasičtější odpověď na skoro vše je Já nevím,
sotva skládá a pracně hledá slova, je občas dezorientovaná. Jestli prodělala slabou mrtvičku
(dvakrát upadla a neví proč) nebo jestli je to počínající demence, čert ví, ale rozhodně
to nebude nic dobrého. Do žádného zařízení jako pečovatelský dům nebo dům důchodců už
nemám šanci jí dostat, k nám nechce, sousedky jí sice hlídají, ale jestli to takhle
půjde dál, bude potřebovat dozor celých 24 hodin. Poprosila jsem její obvoďačku
jestli by za ní nemohla zajít na návštěvu a podívala se na ní. Velmi ochotně
tam zašla ale ona na ní nic nepozorovala. Tak je pravdou, že před doktorem si
každý z nějakého důvodu dává víc pozor, ale je také možné že zrovna měla
mamina nějakou lepší chvíli. Těch sice moc nebylo když jsem tam byla, ale našly se.
Dvě třetiny z doby co jsem s ní byla stále něco hledala a nebyla schopná mi říct co,
protože to pořádně neuměla pojmenovat, zbylou třetinu byla tak vystresovaná tak, že jí bylo špatně.

Nakonec jsem se se sousedkou dohodla na tom, že jí objednala třikrát do
týdne obědy s tím, že jí porce v pohodě pokryjí dva dny, tím pádem také za ní chodí
paní se sociálních služeb a také jí má na očích. Nabídla jsem jí nejjednodušší řešení a to,
že by mohla k nám, sice nejdřív říkala že by to bylo fajn, ale za chvíli už o tom
nechtěla ani slyšet. Prostě, abych neměla problémů doma dost,
ještě mi přibyly další s maminou.
Není divu, že se mi tedy ve chvílí kdy jsem se vrátila vůbec nechtělo uvažovat
o nějakém plánování výletu. A tak jsem se v pátek vydala do Dobříše zakoupit boty
do terénu a nějaké trekové kalhoty a zas jela zpátky. Ale protože jsem si potřebovala
přeci jen provětrat hlavu, vzala jsem si nakonec foťák a šla se projít. Cílem byla nedaleká
víska Chouzavá se zpáteční cestou přes krásný dubový a bukový les. Na kraji vsi jsem objevila
výběh kde se pásli dva koňští fešáci. A to je něco pro mne. Zůstala jsem u nich skoro
třičtvrtě hodiny a pozorovala je ....
 

A co zbylo na závěr ...

Čtvrtek v 9:39 | VendyW |  PELMEL


Procházka z pátého zářijového dne se chýlí
ke konci a tak tu dnes budou fotky které mi tak nějak zbyly
a které by se daly souhrnně označit Z hájů a luk ...
Je to takový pelmel z podzimních plodů, travin a motýlků .

Když jsem vycházela, třpytily se na travách ještě kapky po předchozím lehkém deštíku


Sušinka s poetickým jménem Krajka královny Anny. Jinak obyčejná merlíkovitá potvora.


Při pohledu na "načuhující" vrcholek přísavníku, mne přišla na mysl
TlusŤjochova rubrika fotek Mávání....


Poprvé jsem viděla že by komule dostála svému jménu Motýlí keř.
No, seděl na ní jen jeden ...






Když jsem se vracela, po dešti už nebyla ani stopa, za to už se do trav opíralo
podvečerní sluníčko


Něco z kraje ....

Středa v 8:44 | VendyW |  KRAJINA


.... si dneska ukážeme. Občas se vynořím z lesa do volného
(tedy relativně) prostoru a otevře se přede mnou výhled do kraje širého.
Taky relativně. Občas se stane že ta širost je uzavřená mezi dva lesy. Právě na chatě
tomu zhusta tak bývá. Ale občas se dostanu i do volnějšího prostoru a je vidět i trochu dál.
Takových výhledů si ale užijete až v dalších článcích,dnes jen taková malá
prohlídka okolí Mníšku. A jeden obrázek, který mi tu už "hnil" delší dobu
a který je odsud. Schválně vám neřeknu který to je a jsem zvědavá jak
dobří pozorovatelé jste. Napište mi v komentářích, který vetřelec
to podle vás je ....
 


Květy ....

Úterý v 16:57 | VendyW |  KVĚTY


Samozřejmě že na procházce potkávám vždy i nějaké
květinky. A když je potkávám, tak si je i fotím. Takže se můžete podívat co
jsem potkala tentokrát ...

Následující fotky by se daly popsat následovně." Když jeden uzurpátor dusí druhého .... "
aneb když si rdesno baldžuánské udělá podložku pro ovíjení ze škumpy ocetné.
Oboje jsou velmi nepříjemně invazivní rostliny, ale rdesna se dá zbavit o něco lépe
než škumpy.

Lesní ....

Pondělí v 11:00 | VendyW |  PŘÍRODA



Stále se procházíme pátým zářijovým dnem. Sice trochu napřeskáčku, ale
to snad nevadí. Už jsme si prohlédli vodní obrázky, roztomilé kačeny, jemný vřes
a dnes se podíváme na několik lesních obrázků, ten je nedílnou součástí
téhle procházkové trasy. Tady jsem se zasekla na dost dlouho, zkoušela
různé kompozice, režimy, nafotila dost obrázků, ale všechno
nakonec skončilo v koši. Zůstalo jen těhle několik, a ani u nich si nějak nejsem
jistá ...

Voda ...

15. září 2017 v 11:36 | VendyW |  KRAJINA


Dnešní fotky spojuje jedna věc. Voda.
Respektive hladiny tří rybníků okolo kterých jsem si na chatě udělala
výlet. Jsou pěkně jeden za druhým, jeden napájí druhý a ten třetí. Každý má ale jiné okolí
a každý je něčím specifický. Největší, Zámecký, končí u paty skály na které stojí
mníšecký zámek. Prostřední zas zrcadlí starou tajuplnou vilu, a Horní sloužil kdysi jako veřejné koupaliště
a na jeho břehu kdysi stávalo i rekreační středisko, z kterého jsou dnes už jen zarostlé ruiny.
Dají se krásně obejít kolem dokola a u každého si najdete něco co vás zaujme ...

Kačeny ....

13. září 2017 v 13:39 | VendyW |  PŘÍRODA



Že jsou povětšinou všude kačeny dost oprsklý a lidí
se moc nebojí, to už je stará vesta. Nejinak je tomu i u třetího, Zámeckého rybníka
na Mníšku. Protože jsou u něj na části břehu lavičky, kam si chodí posedět
babičky a dědečkové ze zdejšího domova důchodců, nebo maminky s dětmi
jsou ty kachní potvory zvyklé, že když si tam někdo sedne automaticky to znamená
žrádlo. takže když jsem k nim dorazila hned se začaly sjíždět ke břehu
a lézt ven a ťápat ke mě v radostném očekávání něžeho pod zobák.
Jó, měly holky smůlu. Nejen že jsem jim nic nedala, ale ještě jsem je začala fotit.
Nutno podotknout, že jsou to modelky trpělivé, nechají se fotit opravdu zblízka a když
opravdu máte sebou rohlíky, dojdou s klidně až k vašim nohám a loudí.
Jen čekám, kdy se naučí to, že když si sednete a vytáhnete krmení, přijdou
k vám, vyhupsnou na lavičku a budou na vás čučet ....

Vřes...

12. září 2017 v 9:23 | VendyW |  KVĚTY


Co naplat, jak se v lese začne objevovat kvetoucí
vřes, léto nezadržitelně ztrácí svou vládu. Ať už meteorologové nebo astronomové
říkají co chtějí. Mám na chatě v lese u cesty jedno místo, kde tenhle fialovorůžový krasavec
tvoří krásný porost. A když do něj tu a tam zasvítí sluníčko a nasvítí jednotlivé
kvetoucí větvičky či do něj zasedne motýlek ohnivě zbarvený je to
opět jedno z kouzel, které nám stále ještě matička příroda štědře a zcela zdarma
nabízí ...

Barevně ....

11. září 2017 v 9:43 | VendyW |  DETAIL A MAKRO


Tak abych se dostala do správného časosledu fotek které budou
v dalších dnech následovat, musím se ještě (zatím) naposledy vrátit na
zahradu kde jsem před odjezdem zas řádila se starosklíčky.
První tři sady fotek už tady byly a dnes to bude směs různých květů a barev
které vám snad trochu projasní dnešní pošmourný den ...

Tedy byť budou barevné, s dnešním dnem budou krásně korespondovat sjednocujícím tématem.
Kapkami ...

Vrbohrátky ....

10. září 2017 v 18:42 | VendyW |  PŘÍRODA



Po týdnu kdy jsem si užívala předpodzimový
čas na Brdech, jen s foťákem a bez netu se opět hlásím s plkáním
a obrázky. Po prvních dnech, kdy jsem zjistila, že to zas nebude s netem
žádná sláva a měla tiky z absťáku jsem se nakonec dostala do stadia
kdy jsem zjistila, že ho zas tak moc neotřebuju. Kdepak, kecám. Potřebovala.
Kdybych ho totiž měla k dispozici, nemusela jsem jak debil čekat včera třičtvrtě hodiny
na zastávce autobusu, protože bych zjistila že mi během měsíce změnili jízdní řád.
A nemusela jsem šmatlat s taškou a nákupy do kopce protože bych si zjistila, který autobus by mne vyvezl
na rovinu k chatě. Ale zas jsem udělala podstatně víc práce.
A sedřela se tím pádem jak mezek tak, že jsem se skoro nevyhrabala po schodech do chaty
natož ještě nahoru k sobě do pokoje.
Zase jsem ale nafotila nějaké fotky z procházky kolem tří rybníků.
No a abych neměla málo problémů doma, spadla jsem po hlavě do dalších, tentokrát s maminkou.
Nejela jsem tentokrát vůbec do Prahy,jak jsem měla po minulé tour v plánu.
Nebyla jsem poprvé! ani v jednom ze zámeckých parků i když jsem se chtěla podívat do další
části anglického parku. Rozhodla jsem se, že si to nechám až na dobu kdy se bude barvit listí.
Neudělala jsem si tentokrát ani jediný výlet do vzdálenějšího okolí.
Krom pěti klouzků a dvou holubinek jsem nenašla už vůbec nic jiného.
Doufám že se mi všechno podaří v době, kdy se budou Brdy barvit do zlaté a oranžové
protože tehdy jsou opravdu krásné ...

Další články




CARPE DIEM Úžasný