Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK




 

Jsem RYBA .....

Pátek v 10:12 | VendyW |  PELMEL


Nejsem, narozdíl od mé kamarádky, člověk který by všechno své konání
i hledání partnera, podřizoval měsíčním znamením. Neberu vážně horoskopy, byť někdy si
při zpětném pohledu řeknu " Hele, ale ono to tam bylo psané !"
Ale když jsem teď na fb našla trička s charakteristikami Ryby, úplně mi zatrnulo.
Ono opravdu jsem to já. Do posledního písmene. Tedy jsou tam asi tři věci, který nemůžu posoudit
já, protože to už bych byla moc domýšlivá Smějící se. Ale když jsem se zeptala kamráda, jak to vidí
on, jestli tam je podle něj něco pravda, napsal že skoro všechno.....Mrkající

A jaká tedy je a jsem Ryba ?

- hříšná mysl
- pečující kamarádka
- dobré srdce
- špinavá huba (jo, jsem občas dost sprostá)
- chytračka a něžná duše
- sladká, hříšná, skromná (ts, ts,ts)
- těžko se hledám, ale skvělá když se najdu
- láska Ryb je jedinečná
- většinou samotářka (no někdy opravdu jo)
- romantická (opožděně)
- hodně se bojí, ale nedává to moc najevo (bingo!)
- jeden z nejlaskavějších lidí jaké kdy potkáte (Ó)
- nezahrávejte si s ní (jo, snesu hodně, ale nesnesu když se se mnou nejedná na rovinu)
- skvěle líbá a je úžasná v posteli ( no, tak to vážně musí posoudit někdo jiný)
- dokáže rozpoznat faleš na sto honů (jo tak to bych vážně chtěla umět)
- Ryba miluje dlouhé vztahy
- prý atraktivní a velmi pěkná
- má nejsilnější 6.smysl (no někdy se mi dějí zvláštní věci, hlavně sny)
- hudební
- skromná ( ale, ale)
- důvěryhodná
- extrémní myslitelka (he, he)
- kreativní génius
- velmi přímočará, její ústa jsou smrtící zbraň (É?)
- miluje čtení knih a sledování filmů když chce uniknout od reality (ještě tam chybí hudba )
- není bojovnice, ale stejně vám vyrazí dech
- může vypadat svůdně, ale má temnou stránku kterou nechce odhalit
- má hodně lásky na rozdávání, ale vyžaduje trpělivost (tak o tom kamarádi něco ví)

Jo, a v červenci opravdu budu babička Mrkající

Proč asi .....

Čtvrtek v 10:24 | VendyW |  INSPIRACE POVŠECHNÉ


..... ta malá změna sortimentu?

 


Áááá, Amadeus .....

Úterý v 10:18 | VendyW |  KUKÁTKO



K úctyhodným 85. narozeninám režiséra Miloše Formana připravila
Česká televize do vysílání pár jeho filmů. Nebezpečné známosti mne moc
nezaujaly, zkoušela jsem dokonce před lety číst i knižní předlohu, ale odložila jsem jí velmi záhy.
Konkureční film na stejné téma s Johnem Malkovichem a Michel Pffeifer
udržel mojí pozornost asi půl hodiny, a Colin Firth v roli Valmonta, byť velmi švihácký
a svůdný, to nedokázal ani pět minut.

Přelet nad kukaččím hnízdem, Formanův asi nejlepší americký film, je už něco hodně jiného.
Ale patří k několika filmům, které se mi líbí opravdu velmi, ale snesu je vidět tak akorát
dvakrát. Protože jsou pro mne natolik silné, že je dost těžko snáším psychicky. To je třeba případ
filmu Zelená míle anebo právě Kukaččího hnízda.

Ale kterému filmu nikdy při jeho repríze neodolám, tak to je jasné z titulku článku.
Ano, Amadeus je pro mne vždy naprostá lahůdka. 160 minut které nedovolí člověku vydechnout
a geniální Mozartova hudba způsobí, že vám uplynou strašně rychle, dřív než by jste si možná přáli.
Byť se jedná o fikci, věčný souboj mezi genialitou a těžkopádností, závistí a malostí a touhou po moci
provází naše životy dodnes. Jak moc Saleriho chápu v jeho dilema milovat či nenávidět toho
obscéního floutka, který s takovou lehkostí a genialitou sype z rukávu jednu krásnější
skladbu za druhou. Byť on je tím kdo si odnáší palmu vítěze, je tvrdé poznání jak těžce on
skládá,zatímco jeho protivník má nápadů tolik, kolik se za celý život nedá ani stihnout.

Vědomí toho, že nebýt dvorských intrik, které zaráží Mozarta v jeho rozletu,
on by zůstal daleko na chvostu v pomyslném souboji mezi jím a Mozartem. A tak
dál prohlubuje svoje muka navštěvami každého nového Mozartova díla a dál proti němu intrikuje ....

Ovšem každý film stojí a padá také s hereckými výkony. A to platí i Amadeovi.
Svou opravdu životní roli, která nakonec zastínila všechny jeho další role dostal v Amadeovi
americký herec Tom Hulce (6.12.53 Wisconsin. Možná určitou předpovědí jeho úspěchu v Amadeovi
bylo to, že jeho první rolí v prvním angažmá na Brodwayi byla role v jiné Shafferově hře, a to ve hře Equus)
Díky roli v Amadeovii se sice musel naučit hrát na piano,
ale získal za ní nominaci na Oscara, v roce 85 obdržel cenu Donatelova Davida, ale hlavně ho
znal celý svět. Díky tomu, že při natáčení pobýval půl roku v Praze, zamiloval si jí jako svůj
druhý domov, po kterém se mu velmi dlouho stýskalo. Ačkoli i dál dokazoval že je vynikajícím hercem,
Amadeova stínu se už nedokázal zbavit. Obdržel několik nominací na Zlatý globus, je držitelem cen Emmy a Tony.
Svůj zatím poslední film natočil v roce 2008.

Většího uznání se ovšem ve filmovém, ale hlavně divadelním světě dostalo představiteli
Antonia Salieriho, syrsko - italskému herci Fahridu Murray Abrahamovi. Před Amadeem se objevil ve
filmech Serpico, Všichni prezidentovi muži nebo Zjizvená tvář. Pak přišel úspěch v Amadeovi,
Oscar za nejlepší hlavní roli, ale hlavně se začal naplno věnovat divadlu, a to ponejvíc v Shakespearových dílech.
Další velký herecký koncert předvedl ve filmu Jméno růže podle stejnojmenného románu
Umberta Eca. Nevyhýbal se ani rolím v parodiích (Poslední akční hrdina po boku A.Schwarzeneggera)
hororům (Mimic) akčním snímkům (Hra o přežití) nebo sci - fi (Star Trek). Díky své vizáži se uplatňoval hodně
v historických příbězích (Nostradamus, Noemova archa, Most osudu)

Českou stopu, krom herců v epizodních rolích,samozřejmě zanechali i dva velikáni
českého filmu, kameraman Miroslav Ondříček a kostýmní výtvarník Theodor Pištěk.
Mimochodem, oba častí "účastníci" na Formanových dílech a jeho dobří kamarádi.

A co říct o hudební složce filmu? Asi vlastně nic, protože genialitu Mozartova díla
zná snad každý ....

Ještě jednu věc musím zmínit, protože bez ní by nebyl Amadeus tím čím je.
Alespoň pro nás Čechy .... Jasně, dabing! Naprosto skvělý výkon Jiřího Langmajera
a jeho místy až úchylný smích asi zůstane hodně dlouho po zhlédnutí filmu
divákovi v uších, stejně tak Boris Rösner dal do hlasu Salieriho všechen smutek, nenávist
i úlisnost dvorského intrikána.


A jedna moje fotka, která se váže k filmu. Když jsem vloni brouzdala uličkami mezi
Hradčanským náměstím a Pohořelcem, padl mi do oka tento dům. Prostě se mi zalíbilo jeho umístění
i vzhled, ale pořád to pro mne byl neznámý dům. Až po přečtení článku a Čerfa, a shlédnutí
filmu mi došlo, že je to dům, ve které Mozart ve filmu bydlel. Není ovšem totožný s jeho
opravdovým bydlištěm v Praze, tím byl dům na spodním konci Uhelného trhu.






Už je to tu zas ..... PROSINEC

Pondělí v 8:29 | VendyW |  PELMEL




A máme tu poslední hlasování a poslední měsíc minulého roku.
Tentokrát jsou fotky tak půl na půl co se týče takového toho "pravého" prosince,
a to proto, že trvalo hodně dlouho než se ukázal sníh, a venku to pak vypadalo opravdu zimně.
A jednu jsem si stáhla na netu, protože jsem se do ní, milujíc ohňostroje naprosto zamilovala.







Něco z pondělí podruhé .......

17. února 2017 v 13:16 | VendyW |  MOJE (Z)POVÍDÁNÍ


Myslím, že zrovna dnes se trochu sluníčka bude hodit.
Nevím jak kde a u koho, ale tady je od rána mlha, hnus, prší, sněží
zkrátka děs hnusný zimy. Po těch třech sluníčkových dnech je to pěkná
šlupka mezi oči.

Pohrála jsem si se stínohrou ....

Něco málo z pondělka .....

16. února 2017 v 12:52 | VendyW |  MOJE (Z)POVÍDÁNÍ


V pondělí jsem měla chození po ÚP jak v Ústí,
tak ve Třebové. Povídání a povídání, zcela zbytečné a
to samé i tady. Vzala jsem si sebou foťák, protože jsem věděla
že zpátky pojedu autobusem a asi bude čas se někde stavit a něco nafotit.
Byl krásný slunečný den, a tak mi ani ty zbytečný kecy nezkazily náladu.

Na autobusáku na reklamních stojanech byla docela zajímavá
námraza


Už je to tu zas ..... LISTOPAD

14. února 2017 v 13:45 | VendyW |  PELMEL


Předposledním hlasováním se dostáváme do měsíce
listopadu. měsíc je to povětšinou dosti ohavný, zatažený, blátivý, smutný.
Já doufám ale, že výběr mých fotek smutný není .....






Orchidej ....

13. února 2017 v 17:19 | VendyW |  DETAIL A MAKRO


Když jsem byla před skoro třemi lety s dcerou
vybírat nábytek a kuchyňské vybavení do jejího nového bytečku
v Brně v IKEA, přivezla jsem si odtamtud orchidej jménem Dendrobium nobile.
Krásně mi kvetla, a prospívala, ovšem pak mi jí popálil mráz
i když je to odrůda opravdu chladnomilná. Byl asi přece jen větší než na kolik
jí příroda zkonstruovala a hlavně, byl asi úplně jindy než je zvyklá (bylo to zas v květnu
je to měsíc nějaký tady u nás na ty pozdní mrazy prokletý) a chudinka dostala na frak.
Dostala se z toho, ale s podlomeným zdravím a dává se celou dobu do kupy. Ale
dává se evidentně dobře, protože jsem na ní objevila jeden stonek se třemi poupaty.
Letos jsem byla pro kuchyňské vybavení do nového bydlení se synem a co jsem
si krom několika drobností do kuchyně přivezla? Jasně, hádáte správně. Orchidej!
A to orchidej Dendrobium nobile č. 2. Chtěla jsem původně úplně jinou, ale ta
nebyla a tak jsem šáhla po téhle, s výraznou barevností.

A proč jí sem dávám až teď, měsíc po tom co jsem jí koupila? Protože jsem na nějaký čas
úplně ztratila chuť fotit. Nějak se mi najednou foťák znechutil. Navíc ještě do toho
přišla choroba a s ní bez jedné desetinky čtyřícítka horečka, pak tedy trochu slezla, nicméně
vysál ten týden opravdu intenzivních teplot a kašle ze mne chuť na cokoliv. Včetně jídla ....
Teprve včera jsem si řekla, že by to asi chtělo něco zas začít fotit, abych zas trochu naplnila archív
a tak jsem si vzala objektiv a k němu makro kroužek a šla jsem na tu mou krasavici.


Další články




CARPE DIEM Úžasný