Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK







A nastal den D a hodina H....

6. prosince 2011 v 18:11 | VendyW |  NAŠE ZVÍŘECTVO
Po všech procházkách, spaní a šlechtění nastal den D a hodina H a my se všichni v neděli ráno rozloučili s velice pěkným penzionem a ještě hezčím Bad Mittendorfem, nacpali zase všechny naše věci do aut a vyrazili směr Wels. Po hodince a čtvrt jsme byli na místě a vyrazili jsme vstříc výstavnímu ruchu. Měli jsme celkem strategicky položenou halu a ještě víc kruh, takže jsme se nemuseli vláčet přes celé výstaviště či hledat po halách kde jsme. Zaparkovali nás tedy v klecích na místa, vytáhli ven a my se začali rozhlížet kde je jaká pěkná fenka, která by případně stála za hřích. Netrvalo moc dlouho a začali se scházet i ostatní čeští vystavovatelé, kteří již byli v kruhu v sobotu a tak jsme během hodiny byli komplet. Za to na posuzování jsme si museli počkat dost dlouho, a tak jsme byli neustále načesáváni a tupírováni aby nám nesplihly čupřinky. Můj člověčí táta byl děsně nervózní a pořád chtěl po paničce, aby mu honem honem načechrala mého psího tátu. Ještě že ten je takový kliďas a nějaká nervóza se ho nechytá.... Tím, že jsme byli hned u vchodu na nás bylo dobře vidět a my tam byli za hvězdy, které někdo neustále chválil a fotil a zase chválil a zase fotil.....Musím s radostí poznamenat, že mě víc než brášku Breda....
No a pak to přišlo a já vyrazil s bráškou do kruhu. Nutno poznamenat, že panička byla také dost nervózní, protože jsem nezarostl tak jak mám a bála se aby nám pan rozhodčí nevynadal. Jenže ten byl moc hodný na nás pejsky, dokonce nám říkal i jménem, jenže mě pořád říkal Borku a tak jsem na něj koukal trochu divně. Jakej pak Borek? Vždyť jsem přece Bobeš! Jenže on mi říkal mým pravým jménem které, mám v rodokmenu a které mám napsané na posudku i diplomu. No vyhrál bráška, ale to se tak nebere, to je v rodině. Pak šel táta, ale ten zase prohrál s jedním italským frajerem, kterej tedy sice nebyl žádnej šereda, no prostě Ital, ale táta zase chodil o mnoho líp. Ale stejně se může těšit na ten titul, protože ten Taliján už má svůj titul interšampiona v kapse, tak přechází na tátu.
Když jsme si to všechno odchodili, zase jsme si zbalili své saky paky, panečkové si zašli na jídlo a vyrazili jsme na dlouhou cestu domů....


To je část české výpravy a zároveň moji oba tátové, ten člověčí se na to vyfiknul dokonce do saka, a i moje teta Cuthe Caty a malej Kuba, jinak Danchester's a něco....


Na stole můj bráška Bredík....



A moje maličkost na stole. Člověčí táta si ze mne a s paničky neustále utahoval, že jsem albín a překřtil mne na Al Benýzo.....no měl tak trochu pravdu, měl bych být černošedý a ne stříbrný....



A to je můj psí táta Colorado Cash.....


A jeho velký soupeř Sunjoy's A Kind of Magic....a je docela zábavné, že tátova mamka je ze stejné italské chovné stanice.....


A ještě dvě pěkný český holky.... Aurelia.....


....a Penny


Tak, a ještě se vymotat z ulic Welsu a hurá na dálnici směr Praha!!!!!


A jsme na dálnici a frčíme.....a je pěkně šeredno.....


MVP DUO CACIB Wels, Rakousko, V2, res.CACA. Rozhodčí Branislav Rajic,SLO.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lydie Lydie | 6. prosince 2011 v 20:13 | Reagovat

Tak jsem si se zájmem přečetla,jak taková výstava probíhá. :-)

2 Hana Hávová Hana Hávová | Web | 6. prosince 2011 v 21:48 | Reagovat

Chudáčci malí, taková dlouhá cesta a tak protivné procedúry.

3 VendyW VendyW | Web | 7. prosince 2011 v 8:32 | Reagovat

[1]: Je to vlastně jen a jen o čekání. Proto to baví jen opravdový nadšence :-).

[2]: Musím říct, že obě cesty kluci prochrněli jak dudci. A navíc jsou oba zvyklí na jeřždění na delší trasy, tak s nimi problém není. Ona většna psů má ježdění ráda.Spíš třeba pro mého Bobeše je to koupání méně zábavné. To jeho táta ten je na to zlatej. Stojí, nechá se sprchovat, fénovat naprostov klidu :-)

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. prosince 2011 v 21:48 | Reagovat

Obdivuji lidi i vlastně ta zvířata, která jezdí na výstavy. Mám jednu kamarádku, býv. spolupracovnici, která má doma chovnou stanici a jezdí se psy po výstavách. Věnovali se tomu celý život s manželem a byli už kdovíkde..Neměla bych na to asi trpělivost, ale komu čest, tomu čest!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



CARPE DIEM Úžasný