Nějak mi dnešní článek vyšel zrovna na Květnou neděli.
Jak víte, jsem ateista a církve mám plné zuby, ale nějak se stalo,
že dnešní článeček svou náplní je prostě o květinách a tak jsem si
místo názvu Květinová vypůjčila Květná. A já vzdávám hold a žehnám jejich
kráse, oslavuji jejich krásu, děkuji jim že nás svou vůní a barvami těší
od jara až do podzimu. Na tento okamžik se vždycky těším, když se po zimě
začnou klubat ven, kdy jejich květy vytvoří barevný a vonný koberec a začnou
lákat včely a motýly na své požehnané květy a je úplně jedno, jestli jsou to květy
luční, hajní nebo šlechtěné ....
Moje hyacintoviště .... sem sázím všechny své koupené
rychlené hyacinty. Dost dlouho mi trvalo než jsem přišla na to, jak
je sázet aby mi příští rok vykvetly. Jsem zvyklá všechny cibuloviny sázet
na podzim, ale s tímhle přístupem mi vždy ty hyacinty buď shnily, nebo nekvetly.
Jednou jsem zkusila dát je do země hned po odkvětu a bác ho, příští jaro mi
vykvetly. Sice ne úplně bohatými květy, ale to se spravilo a třetím rokem už měly nádherné
a bohaté šištice. Mnohé z nich už mají místo jedné rostliny pět, šest a tvoří už
pěkné trsy. Nejvíc modré , modrá je totiž původní barevnost.
Takhle kvetou po šesti letech v zemi.
Tuhle fialovou jsem si letos koupila jako posledí rychlenou, nakonec
jsem jí ale dala nejdřív do truhlíku a pak rovnou do země.
Je to další z letošních barevných novinek.
A loňská akvizice. Ta barva je naprosto uchvacující. Doufám, že se bude
množit stejně dobře jako ty ostatní....
První z okrasných trav, která kvete,má krásně zelenomodré listy
a černé bambulky.
To je nádhera a kvetou krásně
Máš je hezky huňaté. Taky je sázím hned jak odkvetou 