Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK


JELIKOŽ SE NEHODLÁM ROZČILOVAT NAD NĚČÍM, NAD ČÍM NEMÁ CENU SE EVIDENTNĚ
ROZČILOVAT A MŮŽU TO ZMĚNIT TAK, ŽE PROSTĚ ODEJDU JINAM, ROZHODLA JSEM
SE PRO TENTO PARALELNÍ BLOG. PODLE SITUACE BUĎ ZŮSTANE REZERVOU, ANEBO
MÝM HLAVNÍM BLOGEM. NAJDETE MNE TUDÍŽ NA TÉTO ADRESE


ZDE SI MŮŽETE ČÍST I KOMENTOVAT BEZ ROZČILOVÁNÍ. ČLÁNKY ZATÍM BUDOU STEJNÉ
TADY I TAM A JE TAK NA VÁS KDE SE PODÍVÁTE.

ZÁROVEŇ SE TÍMTO OMLOUVÁM VŠEM KDO ZANECHAJÍ KOMENTÁŘ, ŽE NEODPOVÍDÁM.
PŘEČTU SI HO NA MEJLU, ALE NA BLOGU SE NEZOBRAZUJE, TAKŽE NENÍ ANI JAK ODPOVĚDĚT.



Ohlédnutí za rokem 2017 .... Leden

27. února 2018 v 12:21 | VendyW |  MOJE (Z)POVÍDÁNÍ




Je sice už (nebo teprve?) předposlední den druhého měsíce stále ještě nového roku,
a jelikož v nastalých mrazech chodím ven fotit jen minimálně, trochu se mi vyprázdnil
archív s novými fotkami. A tak musím vzít zavděk těmi starými a udělat takovou malou
výpravu do minulosti, tedy připomenout si loňský rok ve fotografiích. Neumím to tak poutavě
podat slovem psaným jako mnohé jiné blogerky, ale budu se snažit aby tahle retrospektiva byla
alespoň trochu zajímavá. Už mnohokrát jsem se setkala s názorem, že když fotím, nevím co se
děje kolem, že nevnímám to kolem sebe, co zrovna nemám v hledáčku. Že mi utíká i celková
atmosféra foceného. Nevím jak kdo, ale já když si prohlížím zpětně fotky naprosto jasně
vím jak mi bylo, jakou jsem měla náladu, a ty fotky mi to připomenou obrazem
protože ten mi uteče dřív z paměti. Navíc si všímám více věcí než lidé
kteří jen jdou a dívají se jen tak před sebe. Vnímám je proto,
protože je hledám. Hledám zajímavé květiny, větve,
traviny, detaily na stavbách. Hledám je a vidím.
A fotím je. Protože právě ty detaily
jsou pro mnoho lidí neviditelné.


Nový a neznámý pro mne nebyl jen celý počínající rok, ale i pocit že budu babička. Nějak mi
ani do té doby nevadilo, že ani jedno z dítek se do dětí nehrne, ale když přišla dcera
s novým doplňkem do nového domu, a ukazovala mi fotku z ultrazvuku, rozbrečela jsem
se jako želva. Nejen proto, že jsem měla smysly obluzené teplotami, ale hlavně že
jsem měla radost za dceřinýho partnera, který se strachoval jestli vůbec ještě
někdy bude moci děti mít. Z prvního vztahu měl jen syna a další se nějak nedařilo.
První lednový den byl jako skoro v posledních letech pravidelně ne zrovna moc bílý.
Spíš jen díky námraze, ale ne sněhu. Vyrazila jsem s Bobím a opět, jako mnoho
lednů předtím, jsem fotila sušiny na louce obzvláštněné namrzlou čepičkou.



Čtvrtý lednový den se ale situace změnila a začalo nejdřív neochotně a jemně
sněžit, aby se nakonec rozsněžilo a tak po zhruba pěti letech jsme začínali mít
tu tolik opěvovanou a připomínanou Ladovskou zimu. Vytáhlo mne to ven a
i když bylo zataženo a tím pádem ani nálada nic moc, pár snímků jsem přeci
jen nafotila. A to z jediného místa které tu na vsi za něco stojí a je velmi fotogenické.
Z naučné stezky a srnovské chatové oblasti okolo přehrady.



Pátý lednový den nabídl krásné slunečné nebe a já, byť zimu nemusím, uznala že
takhle to opravdu něco do sebe má. Ono se sluníčkem se všechno zvládá přece jen
o chlup líp. A opět Srnov a opět moje oblíbená cesta, která je fotogenická v každé
roční době.



Stejně tak i osmý lednový den byl nádherný a to už jsem se vysloveně
těšila na další procházku. A nebyla jsem sama kdo si to užíval


Po celou cestu ze stromů díky slunečním paprskům padal sníh a já se to celou
cestu snažila nějak, pokud možno co nejlíp vyfotit. I když mi kolikrát spadl
pěkně za krk ....


Dvanáctý lednový den byl dnem zkrášlovacím. Takové dny si užívám stejně nadšeně
jako ty výletové a procházkové. Jezdím se nechat krášlit do Litomyšle, a samozřejmě
nikdy nezapomenu sebou vláčet foťák, protože nikdy neopomenu projít Klášternimi
zahradami. Ty jsou, stejně jako celé město, velmi inspirativní v jakékoli podobě ...
Tentokrát ale bylo počasí méně příznivé a sluníčko jak se ukázalo později, schovalo
na hodně dlouhou dobu. A focení v Litomyšli bylo taky na dlouhou dobu to poslední.
Celý únor jsem totiž nenafotila ani ň. Byl totiž takový nehezký a blátivý,a navíc jsem
po dlouhých letech ochořela chřipkou a dost dlouho jsem brala atb. Tudíž na nějaké
chození ven a focení vlastně ani nebyla nálada. V posteli jsem se válela na můj
vkus docela dlouho a i pak jsem byla zlenivělá a bez nálady. Ven fotit mne vytáhl
až březen ....


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 27. února 2018 v 13:34 | Reagovat

Fotografie mají své kouzlo. A řekla bych, že zasněženou krajinu není tak jednoduché zachytit tak, aby zaujala. Mně se to líbí. A ten pocit když se podaří a staneš se babičkou, ten jsem zažila před dvěma roky a jsem vlastně v euforii dodnes. Taky jsem už měla obavy. O to víc jsem vděčná za toho malého človíčka a užívám si jej jak jen můžu :-)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 27. února 2018 v 13:52 | Reagovat

[1]: Stejně jako si k tomu musela "dospět" dcera, musela jsem i já. Asi to tak nějak máme nastavené. Možná proto, že jsem se k dětem dostala vlastně spíš nedobrovolně,než chtěně, tak jsem si to bezbabičkovství užívala. Vůbec mi to nechybělo. Ale teď už to prostě je ono. Je ten pravý čas ...

3 Jitka Jitka | Web | 27. února 2018 v 14:07 | Reagovat

Do každého takového stavu musí člověk dospět. A z vlastních zkušeností můžu jen doporučit, užívat si, užívat si, a zase užívat. Čas totiž letí jako jelen do pr...střelen a děti vyrostou hodně rychle.Pak už je prarodiče přestanou zajímat.

4 Oli Oli | Web | 27. února 2018 v 14:21 | Reagovat

Umíš se dívat, umíš krásně fotit. Zachytit kouzlo okamžiku není jednoduché, ale ty ho ovládáš. Tvoje fotografie se mi moc líbí.
Jen tak dál. :-)

5 beallara beallara | Web | 27. února 2018 v 17:03 | Reagovat

Já to mám přesně, jak jsi popisovala.
Jsem blázen a nesmím nosit fotoaparát, vůbec si to neužiju. V listopadu jsem si vzala maličkatý foťáček a vůbec jsem se nehonila za fotkou, já si ten Řím nafotila do srdce, mám pár fotek a poprvé jsem spokojená.
Máme to každý jinak a je to dobře.
Minulý rok si přesně pamatuji den po dni, protože jsem tři týdny každý den jezdila rozmrazovat jezírko, aby nepochcípaly ryby, den co den jsem odklízela sníh, aby měli světlo a čtvrtý týden jsem se složila do postele v horečkách, ale ryby i já jsme přežili.
Jsou to nádherné fotografie, je těžké vyfotit bílou krajinu, aby to člověka oslovilo, vtáhlo a tobě se to skvěle podařilo :-)  :-)

6 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 27. února 2018 v 20:24 | Reagovat

U nas v Polabi priroda šetřila snehem ještě víc. Proto potěší fota zasněžené krajiny... :-)

7 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 28. února 2018 v 5:30 | Reagovat

Krásné fotky. U nás těch slunečných dní moc není. Všechno dusi smog z Polska. I když jsme dost daleko, od hranic, přece to sem z těch jejich hutí dojde. Věřím, že vnučka byl zážitek největší. :-)

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 28. února 2018 v 8:56 | Reagovat

Ty první dvě zmrzlíkové jsou úžasné!
Já mám zkrášlovací den jednou za měsíc u mě v koupelně :-D.

9 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 9:17 | Reagovat

[7]: Však tady do teď co začalo mrznout a je jasno a slunečno bylo pořád zataženo. A to tu nemáme žádné polské spady. Za to máme díky sousedství z dráhou a nákladového nádraží šílenej světelnej smog. Už když člověk za tmy odkudkoli přijíždí směrem k Třebové vidí ohromný oranžový mrak na obloze.... :-?

10 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 9:26 | Reagovat

[6]: No jo, copak Polabí :-D  :-D

11 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 9:42 | Reagovat

[5]: Tak já si užívám jak to focení tak ty výlety. Pořádně se nejdřív rozhlídnu kolem sebe, nasaju atmosféru, a pak teprve fotím. Jezírko už nerozmrazuju neboť v něm už rybičky léta nemám, a naštěstí ty svině divoký nám daly na chatě pokoj. Ovšem nevím jestli právě zrovna touhle dobou neobracej pozemek zase vzhůru nohama, díky tomu, že se nedá topit v krbovkách tam nejezdím, když jsem v Praze, to hnízdím u maminy v bytě. Takže naposledy jsem tam byla někdy říjnu. 8-O Děkuju za pochvalu fotek :-)

12 ruzena ruzena | E-mail | Web | 28. února 2018 v 9:51 | Reagovat

Za fotky zasněžené krajiny jsem vždycky vděčná :-)  Tady u nás nesněžilo, ale možná se dočkáme zítra :-P , jinak většina Itálie po prvotním nadšení volá :"basta, basta!" :-D  :-D

13 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 9:54 | Reagovat

[4]: Děkuju za pochvalu :-)

14 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 9:55 | Reagovat

[3]: Něco na tom bude :-)

15 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 9:57 | Reagovat

[12]: Letos to bylo se sněhem o dost chudší, spíš ani nebyl. Vloni to bylo po dlouhé době zas o sněhu v lednu....

16 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 10:00 | Reagovat

[8]: Tyhle sušiny ve spojení s námrazou jsou velmi pohledná věc. A když ještě k tomu svítí sluníčko, je to vždycky paráda!
Já jezdím na zkrášlování každý druhý měsíc a náramně si to vždycky užívám....

17 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 28. února 2018 v 10:04 | Reagovat

[9]: To je také nepříjemné.

18 VendyW VendyW | E-mail | Web | 28. února 2018 v 10:10 | Reagovat

[17]: To jo, ono vlastně ani v noci tu není tma, pořád ta oranžová záře. :-? Když vylezeš v noci na zahradu, je tam pořád vidět.

19 signoraa signoraa | Web | 28. února 2018 v 17:35 | Reagovat

Krásné fotky jsi v lednu pořídila, at' už jsou to sušiny, nebo zamyšlená zimní krajina pod sněhovým příkrovem.
Ale stejně vyhrává "smějící se" Bobeš, :-D

20 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 28. února 2018 v 21:44 | Reagovat

Zima jak má být :-)

21 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. března 2018 v 9:13 | Reagovat

[20]: To sice máš pravdu, ale já radši to teplo a sluníčko...

22 VendyW VendyW | E-mail | Web | 1. března 2018 v 9:34 | Reagovat

[19]: Z velkou chutí a nadšením lítal běžkařům ve stopě a likvidoval jí,protože tam bylo pro něj míň sněhu. Ve hlubokém on nechce chodit ani náhodou. I doma mu musím na zahradě prohrnovat cestičky aby mi nekadil přímo za dveřma! :-D

23 Miloš Miloš | Web | 2. března 2018 v 19:04 | Reagovat

Litomyšl v zimě musí být moc hezký. Bílý zámek a bílý sníh kolem něj.

24 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 10:38 | Reagovat

[23]: Ona je hezká celý rok. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



CARPE DIEM Úžasný