Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK


JELIKOŽ SE NEHODLÁM ROZČILOVAT NAD NĚČÍM, NAD ČÍM NEMÁ CENU SE EVIDENTNĚ
ROZČILOVAT A MŮŽU TO ZMĚNIT TAK, ŽE PROSTĚ ODEJDU JINAM, ROZHODLA JSEM
SE PRO TENTO PARALELNÍ BLOG. PODLE SITUACE BUĎ ZŮSTANE REZERVOU, ANEBO
MÝM HLAVNÍM BLOGEM. NAJDETE MNE TUDÍŽ NA TÉTO ADRESE


ZDE SI MŮŽETE ČÍST I KOMENTOVAT BEZ ROZČILOVÁNÍ. ČLÁNKY ZATÍM BUDOU STEJNÉ
TADY I TAM A JE TAK NA VÁS KDE SE PODÍVÁTE.

ZÁROVEŇ SE TÍMTO OMLOUVÁM VŠEM KDO ZANECHAJÍ KOMENTÁŘ, ŽE NEODPOVÍDÁM.
PŘEČTU SI HO NA MEJLU, ALE NA BLOGU SE NEZOBRAZUJE, TAKŽE NENÍ ANI JAK ODPOVĚDĚT.



Ohlédnutí za rokem 2017 .... Květen

2. března 2018 v 10:19 | VendyW |  MOJE (Z)POVÍDÁNÍ


Květen, měsíc lásky .... no jak u koho. Já se netajím tím, že by pro mne mněl
být měsícem lásky každý jeden měsíc z roku. Lásku potřebuji jako hnací motor
potřebuji být stále zamilovaná lhostejno jestli do někoho nebo něčeho, protože
jinak si připadám neúplná, neživá. Navíc to je měsíc vrcholného jara, plný
šťavnaté zeleně nových listů, bílých a růžových květů třešní a jabloní, mnoha
barev tulipánů a žluti narcisů. A pro mne byl už třetím rokem ve znamení dandičího
sletu který od dvoustého výročí vzniku tohoto plemene pořádám.
Je to setkání stejně postižených lidí, možnost alespoň jednou
za rok se v klidu s pesany projít a popovídat si co je
nového, co ti naši okáči provádějí, jak se jim
daří, ale i co nás trápí ....



Pátý květnový den a květy ozdobné mandloně. O ní jsem si nesčíslněkrát
říkala sousedce, která pořád nadávala že se jí to rozlejzá po záhonu a stále
jí vyhazovala. Až nakonec jsem si jí dovezla od švagrové, která zas nechce nic
vyhodit, ale také chce mít co nejmíň rostlin na starání. Mít náklaďák, mám
už dokonale osázenou zahradu Smějící se ... Letos jsem jí dala, protože jí mám v jako
mobilní zeleň, na půdu a myslím že jsem udělala dobře. Jen už mi tam kvete teď...


Jedenáctý květnový den a opět návštěva Litomyšle. Tentokrát mimo jiné i s cílem nafotit kvetoucí
sakury. Tady ve městě nekvetly vůbec, anebo tak pár květy, že stačily odkvést ještě
dřív než jsem se do města vůbec dostala. Za to v Litomce to bylo úplně o něčem jiném...
Od mala je mám stejně ráda jako magnólie, a budu muset odčinit to, že ještě
na zahradě nemám žádnou.


Nesměly chybět samozřejmě Klášterní zahrady, ty jsou v květnu asi nejhezčí z celého roku.
Kvetou tu staré i nové stromy, i květiny v bývalé hřbitovní části.


Jak je vidět, ten jedenáctý květen byl dost teplý, protože si už návštěvníci máchali
nohy v brouzdališti mezi sochami Olbrama Zoubka


Jeden z mnoha krásných pohledů na piaristický kostel na Zámeckém návrší z
nově vysázené Aleje filozofů. Mysím, že po té, co se zde ženil Leoš Mareš
přibude co se svateb týká zámku velká konkurence Mrkající.
Byť jde o kostel vysvěcený, je mi sympatické, že se zde konají i čistě civilní akce.
Tedy i civilní svatby, byť v kostele ...


O dva dny později, tedy třináctého května, jsem byla podruhé na chatě a vyrazilla
na procházku po voňavém jarním deštíku. Nad brdskými hřebeny se ještě proháněl
zbytek mraků, ale sluníčko už se snažilo vysušit krajinu. Škoda že se nedají přenášet
nejen fotky, ale i vůně, protože to jak dokáže omamně vonět květnový les po jarním
dešti, to je něco hmmmmm, no nádherného


I v hustém novém listoví se už začínalo sluníčko prosazovat


Čtrnáctý květnový den a zároveň Den D. A když si to tak zpětně promítám i poslední den
kdy jsem mojí maminku viděla v ještě normálním stavu a dodnes si vyčítám, že jsem se
k ní nevrátila a nezůstala přes noc s ní. Když jsme se pak viděly později, byl to úplně
jiný člověk, který už vězel ve spárech té hnusné nemoci jménem Alzheimer...
Setkali jsme se tentokrát na Petříně, opět už potřetí nás měl sv. Petr rád protože bylo
krásně slunečno a pršet začalo až po té, co jsme se pomalu rozešli. Někdy si říkám, že
je asi taky dandíkář, protože zatím všechny tři srazy byli opravdu nádherně slunečné.
A Bobí se zas po delší době setkal se svými oběma otci. Jak lidským, tak psím ...



Jako vždy jsem během měsíce fotila i starým objektivem. Květy a detaily rostlin s ním
fotím moc ráda. Nejen že někdy vytvoří krásné efekty, ale v podání barev je skoro
stoprocentní. Dvacátý osmý den května a hrátky s odkvetlou pampeliškou ...


Do konce května se už nic moc nedělo a přišel červen. Měsíc mnoha událostí, jednoho krásného
výletu a nejkrásnějšího dárku. Narodila se, byť nečekaně, Bobulka...




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. března 2018 v 10:27 | Reagovat

Vendy, zlepšila jste mi náladu pohledem na krásné květy i přírodu. Hlavně ti pejsci jsou parádní a poslední snímek pampelišky jemný, zvláštní. :-)

2 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 2. března 2018 v 11:20 | Reagovat

Sv. Petr Dandíčkář, to se povedlo. :D Mandloně kvetou prý mezi prvními. Já mám zahradu na více keřů malou. je to jako s novou poličkou nebo nikou u nás doma. Mám ráda, když třeba na poličce jsou vystavené 3 nebo 4 věci, podle velikosti a ono ejhle najednou jsou tam blbiny namačkané jedna na druhé. A tak jak bych chtěla mít na zahradě kde, co, nemohu to přehánět. Ale více květinových trvalkových záhonů mít můžu. Třeba nakonec zruším některé ovocné keře a dám okrasné. Ale nakonec kdoví, jak dlouho ještě budu zvládat tu cestu na zahradu a pečovat o ni. Bydlet se tam krátce dá, ale pro zásoby se musí do dědiny a zase to vytáhnout. Prát chodit domů a jímka by to asi také nestíhala. Sice tam lidi na vaření používají i povrchovou vodu, ale to bych asi neriskovala. Takže i se zakládáním nové podoby zahrady a zkrášlování už beru s rezervou. :-)

3 Iris Iris | E-mail | Web | 2. března 2018 v 11:30 | Reagovat

Krásné ohlédnutí :-) starým objektivem to má své kouzlo.

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. března 2018 v 11:44 | Reagovat

[3]: Někdy dokáže opravdu věci! :-D

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. března 2018 v 11:50 | Reagovat

[2]: Já zatím tu zahradu mám dost velkou na keře i stromy, daly by se udělat i další květinové části, jenže já to tak tak stíhám v téhle podobě protože jsem na to de facto sama, takže pro mne spíš přicházejí v úvahu ty stromy a keře ;-). Určitě bych chtěla nějaké rododendrony a azalky, tu mám zatím jen jednu, teď jsem se nakazila a mám v plánu si nakoupit plnokvěté barevné čemeřice, tak zas uvažuji o záhonu jen s nimi, ten by mohl navazovat na některý z jehličnanových parterů. Ráda bych měla i tu sakuru a ještě magnólie. A o poličkách mi povídej! To je pro mne věčný boj s tím co se tam líhne ve velkým! O_O  :-D

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. března 2018 v 11:52 | Reagovat

[1]: Když takhle vyrazíme v celé skupině vždycky budíme zaslouženou pozornost. proto to vlastně taky dělám, aby se to plemeno víc prezentovalo a dostalo do podvědomí....

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 2. března 2018 v 12:20 | Reagovat

Do Litomyšle jezdí dost často můj polovičák, netušila jsem, že je to tak krásný město :-).

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. března 2018 v 12:40 | Reagovat

[7]: Víš co, chlapi to tak neprožívaj! :-D Navíc pokud tam ještě jezdí služebně, asi nemají zrovna čas ani náladu se procházet a áchat nad tím, nad čím bys áchala, kdybys tam jela čistě na výlet. No zeptej se ho, jak se mu Litomyšl líbí, co ti řekne :-D

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 2. března 2018 v 12:50 | Reagovat

[8]: Zeptám se a pak poreferuju :-D.

10 Jitka Jitka | Web | 2. března 2018 v 14:31 | Reagovat

Pěkné fotky a připomínka lepšího ročního období. :-)

11 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. března 2018 v 15:09 | Reagovat

[10]: Tak, tak .... zima sice letos nebyla, ale teď, na poslední chvíli už je otravná...

12 Ji Hei - Fotografie přírody Ji Hei - Fotografie přírody | E-mail | Web | 2. března 2018 v 16:29 | Reagovat

Moc pěkné! :) Sakury..jak já se na ně těším! :)

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. března 2018 v 18:01 | Reagovat

Sakury! Na ty se těším. Chodívám na ně na nám. Jiřího z Poděbrad.

14 beallara beallara | Web | 2. března 2018 v 18:26 | Reagovat

Poslední fotka...achhh, mám v gatích, to je nádhera, fakt.
Sousedka si koupila malou, botanickou sakuru, tak jsem zvědavá, co z toho bude, když bude rozumná, šla bych do ní taky.
Co by kdyby, to jsou ty skutky, které nevrátíš, ale ve vzpomínkách to bude ta máma než se potkala s Němcem, musíš si to tak říkat. :-)

15 Miloš Miloš | Web | 2. března 2018 v 19:24 | Reagovat

Myslím, že setkání dandíkářů si krásně užili i pejsci. A jak jim pak muselo být smutno při loučení!

16 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 8:53 | Reagovat

[15]: Ona většina těch chovatelů má dandíky dva až tři, i víc, takže oni jsou zvyklí na společnost dalších psů, náš Bobeš a jeho táta jsou asi jediné výjimky. Velkej Bobeš už je vůbec sám a náš má Báču, ale ten už si s ním nehraje, je to dědulka. Takže asi ano, našemu to hemžení asi chybělo. :-)

17 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 10:45 | Reagovat

[14]: Ta stellata se dá v těhle "ranných" stádiích ještě docela dobře tvarovat a udržovat. Navíc ona neroste nějak moc překotně. Já sama jsem zvědavá jak se jí bude dařit, zasadila jsem jí totiž k jezírku. Ještě tak dva roky jí budu tvarovat aby co nejmíň překážela a pak už se uvidí.... ;-)

18 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 10:52 | Reagovat

[13]: Já mám na výběr. Buď tady ve Třebový nebo v Litomyšli. Ale v tý Litomce je jich víc a v zajímavějších a pohlednějších lokalitách....

19 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 10:57 | Reagovat

[12]: Nejseš sama!

20 signoraa signoraa | Web | 3. března 2018 v 13:52 | Reagovat

Krásné fotky jsi během měsíce, kterému květy dělají čest, pořídila. A týká se to nejen květů, ale i krásných záběrů z Litomyšle, která stále zůstává v plánu mých cest. Plánujeme to už několik let s kamarádem, který by rád zapátral v místním archivu po předcích. Asi se trhneme a pojedeme sami. Dokud ještě držíme pohromadě a dokud jsemsopni cestovat a chodit po památkách. Čekat ještě další roky... nějak se mi nechce. :-D

21 signoraa signoraa | Web | 3. března 2018 v 13:55 | Reagovat

[20]: Zase jsem si to po sobě nepřečetla. Mám problém s odezvou klávesnice, kdy se mi občas některé písmeno zobrazí víckrát, či některá další zmizí a více slov se spojí do jednoho. Píšu proto občas jako neandrtálec. Už mi to šteloval i odborník přes comp, ale málo platné. Trochu se to zlepšilo, ale stejně to sem tam zazlobí.
Mělo tedy být - a dokud jsme schopni ;-)

22 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 13:57 | Reagovat

[20]: Litomyšl se dá vidět, to ano. Jen doufám, že pokud tak učiníš, a pojedete sem, nebudeš jak Majka a nebudeš mít strach se ozvat. ;-)

23 signoraa signoraa | Web | 3. března 2018 v 14:27 | Reagovat

[22]: Já už jsem ti to přeci slíbila, že se ozvu. Ted' už mám i telefonní spojení, takže v tom nevidím problém. :-D

24 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 14:28 | Reagovat

[23]: Tak Majka ho taky má, ale nakonec ztratila odvahu :-)

25 Marcela Marcela | Web | 3. března 2018 v 14:38 | Reagovat

Květnový měsíc je kouzelný. Příroda nám dává energii v podobě vůní a krásných květů. :-)
A když ještě pejsci k tomu dodají radosti, člověk pak nemyslí na starosti.
Ještě ke všemu se sejde více dobrých lidí, je pak všechno v harmonii ;-)

26 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. března 2018 v 14:49 | Reagovat

[25]: Mám tahle setkání ráda, i když s tím je trochu práce, ale stojí to za to ... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



CARPE DIEM Úžasný