Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK


JELIKOŽ SE NEHODLÁM ROZČILOVAT NAD NĚČÍM, NAD ČÍM NEMÁ CENU SE EVIDENTNĚ
ROZČILOVAT A MŮŽU TO ZMĚNIT TAK, ŽE PROSTĚ ODEJDU JINAM, ROZHODLA JSEM
SE PRO TENTO PARALELNÍ BLOG. PODLE SITUACE BUĎ ZŮSTANE REZERVOU, ANEBO
MÝM HLAVNÍM BLOGEM. NAJDETE MNE TUDÍŽ NA TÉTO ADRESE


ZDE SI MŮŽETE ČÍST I KOMENTOVAT BEZ ROZČILOVÁNÍ. ČLÁNKY ZATÍM BUDOU STEJNÉ
TADY I TAM A JE TAK NA VÁS KDE SE PODÍVÁTE.

ZÁROVEŇ SE TÍMTO OMLOUVÁM VŠEM KDO ZANECHAJÍ KOMENTÁŘ, ŽE NEODPOVÍDÁM.
PŘEČTU SI HO NA MEJLU, ALE NA BLOGU SE NEZOBRAZUJE, TAKŽE NENÍ ANI JAK ODPOVĚDĚT.



Pink .... part 2

23. srpna 2018 v 10:32 | VendyW |  TÉMA TÝDNE



Byť nás dnes čeká další nášup pink fotek, vezmu to trochu oklikou přes TT. Protože
zrovna s takovými zbytečnostmi jsem teď bojovala. Jak jsem zmínila, musela jsem vyklidit
byt po mamince. Ona byla velká milovnice keramiky a různých blbůstek z ní. Tatínek
jí v tom podporoval a kupoval jí je a my, když jsme za ní jezdili vždy také s nějakou
maličkostí přispěli. Jenže teď předemnou vyvstal velký nerudovský problém.
Kam s tím!!!
Samozřejmě by se nabízelo, že by všechno skončilo u mne, jenže v tom je právě ten háček.
Já jsem pravý opak maminky, všechny tyhle pracholapy nesnáším a narozdíl od jiných,
kterým skleníky a všechny možné vitríny slouží na uložení právě takových různých sarapatiček,
já v nich mám všude knihy. A občas nějakou drobnůstku. Jenže u maminy to bylo hafo věcí.
Miniaturek, větších váziček, mističek až po celé servisy. Tak miniaturky jsem si vzala všechny
na chatu, tam se dají pověsit a zútulnit tak jimi místa jinak holá, jednu sadu hrnečků si vzala
sousedka, protože se vyráběli v jejích rodných Plasích, ale pak tu byla otázka věcí, které
jsem znala odmala, s kterými jsem vyrůstala, z kterých jsme pili kávu na chalupě. Věci
ke kterým jsem měla silné pouto. Co teď.... bolelo mne, že by měly skončit rozbité na
skládce, jenže vzít si je domů taky nebylo možné. Už naše půda zas potřebuje hodně probrat.
Jeden polévkový servis jsem si tedy vzala na chatu a druhý, čajový si díky zveřejnění na FB
vzala naše kadeřnice. A za to jí jsem hodně vděčná .... o zbylé hrnečky se půl na půl rozdělila
dcera se synem. Zbylé věci ovšem musí na skládku stejně. Ale to už já naštěstí neuvidím
Jenže i já mám takové, v dnešní době pro mnohé, zbytečnosti
které nutně potřebuju mít. U mne to jsou knihy a kytky. Knihy už nekupuji, jak pro jejich ceny
ale hlavně proto, že je nemám už kama dát. (Velká část knihovny rodičů skončila taktéž na chatě)
Takže zbývají kytky. Pokojové, venkovní, malé, větší i ty které dokáží zarůst kdeco. No a tím se
dostávám k dnešnímu původnímu meritu věci...
Ke druhé části růžové kolekce.



Oleandr nesměl samozřejmě v mých přenosných květinách chybět ...


..... stejně jako syrský ibišek mezi keři v zahradě


Samozřejmě růže, ty nesmí chybět v žádné zahradě, a o tyhle se mi postaral ještě na učňáku synek.
Mohli si ve škole kupovat s velkými slevami rostliny a tak pamatoval na maminku. Mimochodem tady
uvidíte fotky které tu už proběhly v čb a černobarevné variaci v originále ...






A moje nové nezbytnosti. Tohle je křín, někdo ho může znát pod přezdívkou venkovní
amarylis, nebo i mořský amarylis. Mám ho od jedné bývalé spolužačky, taktéž velké
zahradnice a milovnice zajímavostí. Jen jsem myslela že kvetou kvety najednou, alespoň
na fotkách tomu tak je. Mě kvetly po jednom, dost rychle odkvétaly. Možná že to bylo
letošními teply, uvidím jak se zachová příští rok.




A další letošni nová zbytečnost jsou begónie. I tahle je z nové letošní objednané kolekce.
Déšť jsem dodala já ze spreje s vodou Mrkající Ale chudinkám letos vůbec nesvědčí ta sucha,
paradoxně mi strašně uhnívají. Ani květy nemají takové jako jindy.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sladič Sladič | Web | 23. srpna 2018 v 11:14 | Reagovat

Závidím Vám, že jste přestala nakupovat knihy. Pořád si říkám - zajdi si do knihovny, máš čtečku. Vše využívám, ale jakmile jdu kolem knihkupectví nebo antikvariátu, tak je to konečná a vím, že další peníze mě bude stát nová knihovna.

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 11:27 | Reagovat

[1]: Taky chodím do knihovny, právě proto, že už nemám knihy dávat, ke čtečce jsem se zatím nepropracovala. Ovšem antikvariáty jsou kapitola sama pro sebe. Těm se musím vyhýbat ohromným obloukem, protože tam by to bylo o něčem jiném. Knihy za pár korun, navíc některé které jsem si dřív půjčovala v knihovně se tam nabízejí k tomu, mít je jednou pro vždy pro sebe :-D Takhle jsem si třeba dávala dohromady Liona Feuchtwangera :-D

3 MarijaKes MarijaKes | 23. srpna 2018 v 12:00 | Reagovat

Vyklízení bytu po rodičích je vždy rozporuplná záležitost. Vzpomínky....lítost nad věcí, kterou měl někdo rád. Jenže kam s tím.
Kytičky nejsou zbytečnost. Vnáší do tvého života radost s to je velmi potřebné. Krásně jsi je nafotila. Píšu z mobilu, snad mi text moc neprzní.

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 14:32 | Reagovat

[3]: Tak pro někoho mohou být zbytečností... stejně jako pro mne je třeba zbytečností něco, bez čeho se nemůže obejít někdo jiný ...

5 Matin V Matin V | 23. srpna 2018 v 14:57 | Reagovat

To znám. Říkal jsem si, jak budu nemilosrdnej, ale stejně je věcí po našich plná půda. Buď ráda, že měla mamka tak malej byt...

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 15:08 | Reagovat

[5]: No, jenže taky k němu patří sklepy. A asi si ještě pamatuješ jak vypadal ten větší. Hodinářská, kutilská a truhlářská dílna.... Ne ten samotný by člověk potřeboval tejden a prohlédnutí všech šuplátek, krabiček, přihrádek, krabic a regálů.... ovšem to přenechám sousedce. Ta si může nechat přistavit zadarmo kontejner a nechat to odvézt na sběrný dvůr. Mě by to stálo už potřetí osm tisíc. A na to s.re bílej tesák. Malej byl, ale i tak šla dodávka věcí na chatu a dodávka sem domů. Spíš ale to byl nějaký nábytek, knihy a desky a kus kuchyně plus lednice na chatu, a sem telka, křeslo a nové matrace a nějaké nádobí které chtěla dcera,  plus vánoční výzdoba která se ještě musí probrat. Na to jsem zas magor já... ;-)A ještě musím udělat teď  průvan tady na půdě ve věcech který se tam nastrkaly. odsud.

7 Lucka Lucka | Web | 23. srpna 2018 v 17:48 | Reagovat

Fotečky jsou krásné. Nešly by ty zbylé věci třeba spíš někam věnovat nebo prodat do bazaru? Ať se to nevyhazuje, jiným by to možná udělalo ještě radost. :-)

8 padesatka padesatka | E-mail | Web | 23. srpna 2018 v 19:31 | Reagovat

Po růžovém oleandru toužím od dětství, jen ho nemám kam dám... :-(
U nás před OC mají nádherné už od loňska tuším...

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 23. srpna 2018 v 19:31 | Reagovat

Krasavice!

10 beallara beallara | Web | 23. srpna 2018 v 21:03 | Reagovat

Mám dva truhlíky begónii jeden rosím a zalévám a druhý pouze zalévám k rostlině, podstatně lépe prosperuje ten bez rosení, moje zkušenost je, co nejméně vody na list. Jinak ale kvetou a rostou skvěle, jsou to nesmírně vděčné rostliny.
Jo a píčovinky taky nemusím :-D

11 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 8:04 | Reagovat

[10]: Já už je pěstuju nějaký pátek, takže zalévání mám už vychytaný, ale spíš jde o to, že jak jsem byla v Praze stěhovat, mužskej je nezalil a ony jak vadly, tak ve finále uhnily... když jsem přijela a zalila je, jen jsem dílo zkázy dokonala. Pěstovávala jsem je v samozavlažovacích truhlících, a asi se k tomu zas vrátím....

12 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 8:06 | Reagovat

[8]: Nádhernou barvu oleandru mají na zámku v Dobříši. Když jsem tam byla naposledy, uzmula jsem si dvě větvičky, dala do vody a .... a zapomněla je na chatě. Když jsem tam teď přijela, byly sice zakořeněný, ale totálně uschlý.... :-D

13 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 8:07 | Reagovat

[9]: Vyřídím jim to! ;-)  :-D

14 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 8:10 | Reagovat

[7]: Na to bohužel nebyl ani čas, ani prostor kam to odvézt. Někdy jsou prostě chvíle, kdy musí sentiment stranou a člověk musí uvažovat reálně.... :-(

15 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 11:13 | Reagovat

Hlavně ty růže vždy potěší..

16 Platan Platan | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 20:35 | Reagovat

Krásne kvety a zaujímavá "obchádzka" témy týždňa :-P

17 VendyW VendyW | E-mail | Web | 26. srpna 2018 v 11:37 | Reagovat

[16]: Jo, to se mi občas zadaří. Oboje.... ;-)

18 Vendy Vendy | Web | 6. září 2018 v 20:00 | Reagovat

Je možné, že pro někoho budou zbytečností knihy(kdo by je četlm, zabírají místo, a jsou těžké na stěhování, navíc neprodejné a kruci už je nechtějí ani v knihovnách nebo domovech důchodců...)
Jenže.
I tohle je každého věc. Pro tebe jsou důležité, knihy i kytky. Já to mám nastavené podobně, jen s těmi kytkami zápasím, a ke knihám řadím slušnou filmotéku a mjúzik box. Pár sad hrnků spočívá v komoře, včetně skvělých smaltovaných mis a nových hrnců, v barové skříňce mám necelou sadu šálků po mamce, sadu šálků, kterou jsem sbírala já sama, a skleničky, které kdysi přinesl tatínek. Vlastně tohle už věci, ke kterým se váže nějaká vzpomínka... a počítám, že ty věci budou pro další lidi už jen zbytečné krámy.
Moje známá má tkhle kompletní sadu růžového porcelánu, má snad všechno, a co s tím, když se stěhovali, do nového už se jim nevešly. Takže je má v krabici na půdě, pečlivě zabalené, že jednou snad děti... nebo vnoučata. Na vystavení není místo, na vyhození je to zas škoda...
Asi je nejlepší, nedělat si s tím moc hlavu a mít to, co máme rádi. Ale chápu tvoje rozporuplné pocity, když jsi musela třídit, co přijde pryč a co si ještě nakonec necháš.
Myslím, že jsi to vyřešila tak nejlíp, jak jsi mohla.

19 VendyW VendyW | E-mail | 7. září 2018 v 8:52 | Reagovat

Ty knihy které jsem si nechtěla nechat jsem chtěla nabídnout do nemocnice kde ležel manžel, mají tam knihovničku z které si pacienti půjčují knížky. jenže jsem nebyla schopná se tam dovolat a tentokrát to spěchalo, takže jsem je prostě musela nechat odvézt. Růžový porcelán nesnáším, úplně se mi z něj ježí chlupy. Všude kde jsem pracovala jsem zakázala aby mi k narozeninám tohle kupovali. Já si vůbec na tyhle věci moc nepotrpím, snažím se toho mít co nejmíň. Ale zas mám hafo zcela jiných věcí. Bavlnky na vyšívání, na háčkování, látky, stuhy .... Je nejhorší vyhazovat vzpomínky. To hodně bolí....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



CARPE DIEM Úžasný