Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK


JELIKOŽ SE NEHODLÁM ROZČILOVAT NAD NĚČÍM, NAD ČÍM NEMÁ CENU SE EVIDENTNĚ
ROZČILOVAT A MŮŽU TO ZMĚNIT TAK, ŽE PROSTĚ ODEJDU JINAM, ROZHODLA JSEM
SE PRO TENTO PARALELNÍ BLOG. PODLE SITUACE BUĎ ZŮSTANE REZERVOU, ANEBO
MÝM HLAVNÍM BLOGEM. NAJDETE MNE TUDÍŽ NA TÉTO ADRESE


ZDE SI MŮŽETE ČÍST I KOMENTOVAT BEZ ROZČILOVÁNÍ. ČLÁNKY ZATÍM BUDOU STEJNÉ
TADY I TAM A JE TAK NA VÁS KDE SE PODÍVÁTE.

ZÁROVEŇ SE TÍMTO OMLOUVÁM VŠEM KDO ZANECHAJÍ KOMENTÁŘ, ŽE NEODPOVÍDÁM.
PŘEČTU SI HO NA MEJLU, ALE NA BLOGU SE NEZOBRAZUJE, TAKŽE NENÍ ANI JAK ODPOVĚDĚT.



Nemilé probuzení ....

6. září 2018 v 15:39 | VendyW |  NA CESTÁCH



Už v předminulém článku jsem naťukla, že dny 24. - 25.8. byly opět věnované
výletování. Pachatel se po jedenácti letech vracel na místo činu, aby s hrůzou
zjistil, že se vrací nejen do stejných míst, ale i do naprosto stejného počasí.
Jen s malou výjimkou, že tentokrát se dostal i nahoru na horu, nicméně že to
je vlastně skoro jedno. No jo, opět jsem podlehla lákadlu Berchtesgadenských Alp
a vyrazila na Orlí hnízdo s představou letně prosluněné modré oblohy a bílých
mráčků korunujících vrcholky hor, sluncem ozářené tyrkysové hladiny jezera
Königsee a plavbou otevřenou lodí k poloostrovu St. Bartholomä kde si konečně
v klidu a pohodě projdu tenhle krásný kout krajiny ve stínu pohoří Watzmann.
Všechno tohle vzalo ovšem za své, když jsem se v pátek ráno probudila do urousaného
a zataženého rána, které přešlo v urousaný a zatažený den, který plynule přešel
do urousaného, zataženého a deštivého večera.
A předpověď na nejbližších 36 hodin byla pro tyto končiny ještě ohavnější. Déšť na
devadesát procent, teplota + 4°C. Tlak a rosný bod jsem už raději ani nezjišťovala ...

Ve čtvrt na jedenáct večer mne tentokrát úspěšně manžel dovezl na místo srazu,
zabrala jsem si místo u okénka a přemýšlela jak úspěšně přežiju zkroucená jak
paragraf těch deset hodin cesty autobusem přes celou noc. Ono když neustále
někde zastavujete a nabíráte lidi v okamžiku, kdy se vám aspoň na chvíli podařilo
najít vcelku přijatelnou polohu a usnout, je pěknej opruz. Znovu jsem si potvrdila
to, co už při první návštěvě. Sem jedině autem! Anebo s pistolí u hlavy donutit
šoféra autobusu aby jel přímo ....

A tak když autobus zastavil na parkovišti u jezera Mondsee, probrala jsem se z
mátožného spánku a stejně mátožně jak většina spolucestujících jsem se vypotácela
ven na parkoviště,kde mne málem sfouknul silný vítr a pěkně propláchnul a vzbudil
nepříjemný vlezlý déšť. Teď už muselo být i tomu největšímu optimistovi jasné,
že tohle tedy nebude dobrý a že nás čeká dost ohavný den. Přesto jsem se vrátila
do autobusu pro foťák a vyrazila na malou obchůzku okolo motorestu.


Jezero Mondsee (Měsíční), kterému se také říká Brána do Solnohradska je jedním z rakouských
jezer ležících právě v regionu Salzkammergut (Solná komora) v Horních Rakousích.
Za jméno vděčí svému tvaru půlměsíce, do něhož je vklíněn masív Schafbergu. Jezero
ač dosti dlouhé (16,4 km) i relativně hluboké ( místy až 68 m) patří mezi nejteplejší
rakouská jezera a koupat se zde dá ve vodě teplé až 27°C. Jihozápadní břeh jezera
tvoří hranici mezi Horními Rakousy a Salzburskem. Nad hladinou, ležící v nadmořské
výšce 481 m se tyčí feratová stěna zvaná Drëchenwand (Dračí stěna)

Masív Schafberg ....


.... a Dračí stěna








Takhle krásně tu je, když je krásně....






A poslední pohled na masív Schafbergu už při průjezdu Salcburkem. Ten malý "hrad" v levém rohu
v půli kopce je pevnost Hohensalzburg, neboli Horní zámek Salzburg a tvoří dominantu Salcburku.
Vystavět jí dal jako tvrz v 11. století salzburský arcibiskup a je svou délkou 250 m a šířkou 150 m
nejrozsáhlějším středověkým hradem v Evropě


Jak vidno, mraky se neustále přeskupovaly sem a tam, tu zakrývaly, tu odkrývaly pohledy
na vrcholky hor. A hlavně nás pronásledovaly celý boží den....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | Web | 6. září 2018 v 15:46 | Reagovat

Také jsem si pohrávala s myšlenkou zopakovat si zájezd na Orlí hnízdo, ale právě toho jsem se obávala, že bych zažila stejné sklamání z počasí jako poprvé. My jsme to měli na 3 dny, takže ani ta cesta nebyla tak úmorná, protože jsme zastavovali na různých pamětihodnostech i u nás. Proto jsme zažili i pěkné počasí, ale tam, kde jsem to nejvíc chtěla, tam byla mlha jak prase....Jezero s dračí stěnou je alespoň trochu odhalené. jsem zvědavá na další fotky, ale jak už tuším ze tvého postesknutí, asi jste nějak nádhrné výhledy neměli. ;-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. září 2018 v 16:09 | Reagovat

Je to marné, ty hory jsou krásné. V každém okamžiku. :-)

3 Vendy Vendy | Web | 6. září 2018 v 19:52 | Reagovat

Dračí stěna působí impozantně!
A fotky i přes to hnusné počasí jsou pěkné, s atmosférou.
Líbí se mi i ta pohlednicová verze, kde je celé jezero prošpikováno plachtami loděk.

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 7. září 2018 v 11:04 | Reagovat

[Smazaný komentář] Máš pravdu, bylo to opravdu co se týče počasí nic moc...

5 beallara beallara | 7. září 2018 v 11:16 | Reagovat

Poslechni, zažít dvakrát takový oser, to někdo napsala tam nahoře a s vykřičníkem.
Vypadají ty kopce tak impozantně, ale zároveň lehce hororově, právě díky počasí.
Souhlasím, že cestování autobusem a následný sběr občanů po republice je katastrofa, já podobně jezdím do Chorvatska, z toho 6 hodin jezdíme a sbírame lidi, kalamita :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



CARPE DIEM Úžasný