Jsem rošťák i gentleman, jsem sportovec i gaučák, ale hlavně jsem DANDÍK


JELIKOŽ SE NEHODLÁM ROZČILOVAT NAD NĚČÍM, NAD ČÍM NEMÁ CENU SE EVIDENTNĚ
ROZČILOVAT A MŮŽU TO ZMĚNIT TAK, ŽE PROSTĚ ODEJDU JINAM, ROZHODLA JSEM
SE PRO TENTO PARALELNÍ BLOG. PODLE SITUACE BUĎ ZŮSTANE REZERVOU, ANEBO
MÝM HLAVNÍM BLOGEM. NAJDETE MNE TUDÍŽ NA TÉTO ADRESE


ZDE SI MŮŽETE ČÍST I KOMENTOVAT BEZ ROZČILOVÁNÍ. ČLÁNKY ZATÍM BUDOU STEJNÉ
TADY I TAM A JE TAK NA VÁS KDE SE PODÍVÁTE.

ZÁROVEŇ SE TÍMTO OMLOUVÁM VŠEM KDO ZANECHAJÍ KOMENTÁŘ, ŽE NEODPOVÍDÁM.
PŘEČTU SI HO NA MEJLU, ALE NA BLOGU SE NEZOBRAZUJE, TAKŽE NENÍ ANI JAK ODPOVĚDĚT.



V kamenném království ...

10. září 2018 v 9:23 | VendyW |  NA CESTÁCH




...... na vrcholu Kehlsteinu. V mlze a občasném dešti působil vrchol
dost depresivně, ale zároveň i tak trochu pohádkově. Obzvlášť mne tedy nadchla
kamenná pole, která sice vypadala jak bez ladu a skladu, nicméně vše dohromady k
sobě ladilo a vypadalo dokonce velmi půvabně. Tedy pokud se dá říct že je půvabné něco tak
tvrdého a chladného jako jsou šutry. Jenže ty já mám ráda a velmi ráda jimi doplňuji
zahradu. A je jasné, že i v mé kapse skončilo z celého výletu pár vzpomínkových ....








Pohled na Berchtesgaden


Tentokrát je za sušinou vidět jezero Königse o něco lépe


Co mne celou dobu fascinovalo nejen při cestě tam, při toulání po daných místech, ale i při cestě
zpět byla přímo smaragdová zeleň stromů a trávy. Člověk měl až chuť se do ní zakousnout.
Oproti úhoru u nás to byla pro oči úplná pastva



Z trochu navlhlého a zamlženého foťáku je fotka z vnitřní restaurace. V hlavní kruhové
místnosti kde je zachovaný velký krb obložený červeným mramorem, který věnoval Hitlerovi
k padesátinám Mussolinni jsem se sice podívala, ale vzhledem k tomu, že zde bylo úplně plno
krb jsem nefotila




 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janinka Janinka | E-mail | Web | 10. září 2018 v 10:10 | Reagovat

Nádhera, tvou slabost pro šutry naprosto chápu :-D.

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 10. září 2018 v 11:15 | Reagovat

[1]: Takhle na horách bez sněhu si to užívám. Ale jak napadne sníh, tak mne tam nikdo nedostane ani náhodou....

3 MarijaKes MarijaKes | Web | 10. září 2018 v 15:37 | Reagovat

Tak nevím, zda je lepší mírný déšť nebo mlha. Asi to deštivo. I když ponuré, přesto nějaké výhledy. Ta procházka na vrchol je moc pěkná, když je někam vidět.
Škoda, že jsme my neměli více času a neposeděli jsme tam nad čajíkem. Ty autobusy, co jedou nahoru mají přesný řád a už dole se kupují časové jízdenky, tedy jízdenka na určitou hodinu zpět. Když už jsme neměli výhledy, mohli jsme nasávat atmosféru. Byla to sice Hitlerova čajovna, ale i když by mohl, prý tam nikdy nepřespal. Bál se výšek.

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 10. září 2018 v 15:42 | Reagovat

[3]: My měli nahoře tuším dvě a půl hodiny, takže si to člověk luxusně obešel i stačil si dát kávu, čaj nebo pivko. Obsluhy tam kmitaj jak fretky, takže sotva si sedneš, už u tebe stojí číšník.

5 DRAK DRAK | Web | 10. září 2018 v 19:49 | Reagovat

naprosto úžasné!
děkuji za připomenutí, byl jsem tam dvakrát
tedy mlha a šutry - to nemá chybu!

6 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. září 2018 v 9:29 | Reagovat

[5]: Jo, když si tam nemoknul a nemrznul tak to je úžasné :-D  :-D

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 12. září 2018 v 7:34 | Reagovat

Pěkné. Jak sutry, tak vyhledy, hlavně ten s tim bolsevnikem..

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 12. září 2018 v 8:35 | Reagovat

[7]: To není bolševník. Zaprvé se takhle vysoko už nevyskytuje, to je spíš milovník nížin, a za druhé ten by si tam nenechali ani náhodou. Tohle je něco merlíkovitého, možná andělika, ta naopak má radši vyšší polohy. Tahle čeleď má tolik velmi si podobných druhů, že se ani nesnažím nikdy pátrat co to je. Ale ten bolševník poznám, skoro dva metry výšky a květ o průměru 60 cm hned tak nějaký merlíkovitý druh nemá :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



CARPE DIEM Úžasný